První svatba v roce 2012

Už dlouho jsem koketoval s myšlenkou psát blog o mých fotografiích, ale jiným způsobem než je běžné. Drtivá většina fotografů vystaví výběr z akcí, ale již se člověk moc nedozví, zda některá fotografie je výsledkem přemýšlení nebo náhody. Proto jsem se rozhodl, že trošku poodhalím co se děje v mé fotografické kuchyni.

Každé pondělní ráno si přečtete něco o jedné mé fotografii, většinou svatební. Protože přesně na nich lze ukázat jak se člověk odlišuje od ostatních fotografů. Kterých je dnes neskutečně mnoho, až si člověk občas řekne, že kdo se bude vdávat/ženich, když všichni budou fotit.

První letošní svatba je tedy ideální startovní výstřel v doufám nekonečném psaní o mé práci.

Momentální velmi nízké teploty člověka vedou k tomu, že nesmí podcenit takové věci, které normálně neřeší. Například tankováním prémiové nafty, protože by nebyla trapnější situace než na svatbu nedojet. Možná se zdá, že to přeháním, ale jako profesionálu se tyhle věci prostě nesmí stát a musí být na vše připraven. A v dalších dílech tak ukáži na dalších příkladech.

Výše uvedou fotografii jsme fotili na terase hotelu U zlaté studně s překrásným výhledem na Prahu. Aby novomanželům nebyla zima stačilo vydávat teploměr ve stupních Fahrenheita za teploměr ve stupních Celsia. Takže jsme fotili v příjemných kladných osmi stupních.

Dopolední čas, probouzejícího se mlhavého města, vytváří klidnou atmosféru. Lence a Aleši stačilo říci, ať se nějak sobě věnují, nebylo třeba nějakých velkých instrukcí. Vyfotil jsem tři snímky této pózy z nichž tento je nejlepší z důvodu detailu na jehlovou botu přesně zarámovanou bílým květináčem.

Většina svatebních fotografů fotí samotné boty nízkou clonou bez památky po nějaké noze. Můj cíl je  ukázat klasickou věc netradičním, ale zároveň zajímavých způsobem.

Mimoto je na fotografii další zajímavost. Konstrukce pergoly rozděluje snímek na tři části, z nichž v pravé je kostel svatého Mikuláše na Malé Straně. V jeho věži byla za socialismu pozorovatelna Státní bezpečnosti.