O jedné fotografii

Občas se stane, že vyfotíte snímek a hned si řeknete, že jo to je přesně ono. A pak popřemýšlíte a ptáte se, zda lidé budou chápat snímek stejně jako vy. Což je právě dnešní snímek, který má velkou spojitost s tím co jsem psal minulý týden. Jde o to, že pro nezasvěcené to může být klasický snímek. Ale když víte, že ty tři děti co drží šaty a jeden co drží dveře patří k sobě, tak už se na tu fotografii nejspíš díváte jinak. Tak byste asi fotografii přešli, možná si řekli že je něčím zajímavá. Ale ona je zajímavá hlavně díky těm aktérům.

Probíhalo to tak, že jsme přijeli před zámek a tam se venku postávalo a čekalo na příjezd všech pozvaných lidí. Netrvalo to moc dlouho a po chvíli nevěsta řekla, že už půjde dovnitř, přeci jenom třicet ve stínu nebylo. Její děti ji chytly šaty a postupně putovali ke dveřím. Tam již čekalo poslední dítě a to vám blikne v hlavě snímek z místa za dveřmi,že tím všechny propojíte. Tak jsem dveřmi prolítnul a udělal tři snímky a tento z nich byl nejlepší. Byl to prostřední z těch tří. Protože u první fotografie jsem ještě neměl správně kompozici jak jsem chtěl a u třetího snímku již měla nevěsta nohy moc natěsno okraji skla ve dveřích. Takto je ta kompozice naprosto ideální. Vlevo krásně osvětlené detaily dveří a obrys klučiny, vůbec nevadí že mu není vidět do tváře – identifikuje ho plyšák v jeho ruce:) Pravá strana fotografie dveří, kde jen matně je vidět struktura. Kdybych je osvítil bleskem, tak by dveře strhly pozornost, kterou tak máme na hrdiny v rámu. Vzadu alej stromů tvoří trojúhelník, kdy jeden z vrcholů tvoří nevěstina hlava. A tak oči podvědomě sklouznou k hlavnímu objektu. Díky světlým šatům, které působí jako další zdroj světla, jsou tak všechny děcka osvětleny a je jim krásně vidět do tváře. No takže můžeme vidět u každého z nich jiný výraz.

Mám tuhle fotografii strašně moc rád, protože byla zachycena přesně mým stylem, ale je třeba k ní dovyprávět příběh. A bylo by zajímavé co na ni říkáte, ale jelikož zde nemám (nechci mít) povolenou diskuzi, tak nemůžu končit oblíbeným Okamurovým „Napište mi co si o tom myslíte“ :)